Jak jsem přešel Šumavu

Den 1.
6h ranní, vstávám, balím, tentokráte v poklidu (aby ne, když jsem si na to nechal 3 h) odcházím na BUS do Plzně v Plzni dávám první a poslední teplý oběd této výpravy, od zítra bude už jen MANA valím vlakem do Klatov, je nechutné teplo z klatovského vlakáče na autobusák je to jen pár set metrů, za chvíli už jedu BUSem do Nýrska v penzionu Pod Mezí chtějí za noc 8 stovek, jdu dál sportovní hala Nýrsko žije, ovšem správce nikde, ani telefon nebere v penzionu Kohout mě prý vezmou, super a je to jen kousek platím 450Kč, snídani neberu - dojím zbytek zásob, ubytování pěkné 16h pryč, ale je hezky, nemusím táhnout krosnu, zajdu ještě k vodní nádrži Nýrsko, alespoň trochu otestuji nové boty po 4,5 km cesty stojím na hrázi, ty mraky se mi nelíbí ... a proč vydávají takový dunivý zvuk?! bouřka jako kráva, ale já už jsem 20 minut na pokoji, muhehe pravá pata trochu bolí, zítra budu lepit, jinak se boty zdají ok - není nad to mít v rámci úspory hmotnosti jen jedny a ještě k tomu vyzkoušené jen na pár km v Praze wifi nejede, vyzkouším tedy poprvé za rok a půl od koupě chytrého telefonu mobilní data, ráno jsem si koupil 200MB po půl hodině to vzdávám, na NET se nejde připojit, nevím, co je špatně ... že já to nezprovoznil doma, když jsem měl k dispozici PC s NETem

Nýrsko
v. n. Nýrsko
Penzion Kohout

Den 2., našlapáno 32 km, nastoupáno 1050 m
To se nám od včerejška pěkně ochladilo a dokonce ani neprší míchám první MANU, vypadá to poživatelně po osmé odcházím, velké putování začíná asi 4 následující hodiny jen stoupám ● jé zbytky sněhu, to mě těší ● jde se obědvat, suchá vánočka zapíjená MANOU docela ujde dojídám a mám pocit, že vrhnu ... tohle že mám jíst po zbytek dovolené?! Černé jezero dosaženo, mimo žebrající páreček kachen ani noha následné prudké stoupání rovným průsekem v lese od jezera je snad to nejhorší z celého putování vrchol Špičáku dobyt - rozhledna je sice zavřená, ale když už jsem zde, navíc zcela sám, přece mě nezastaví snadno přeskočitelná branka pěknej výhled Čertovo jezero - co tu zas dělají ty dvě kachny?? 17h, Železná Ruda, proč je ubytování U Krále Šumavy tak vybydlené a po domě běhají samé vietnamské děti? restaurace hotelu Slávie vypadá slušně, sociálka je společná, ale co, beru pokoj za 440Kč i se snídaní kam jsem to vlezl, tohle snad od začátku devadesátek nikdo nerekonstruoval ... od teď už do starých ubytoven nepolezu alespoň, že tu skoro nikdo není a nemusím bojovat o umývárku sakra nikde v okolí žádná wifi, alespoň ty mejly a zítřejší počasí bych rád omrknul večeře v hotelu vynikající, nálada stoupá, teď už to tu nějak zvládnu


Vodopád Bílá strž
Černé jezero
Přelétavé žebravé kachny
V dáli Velký Javor, pod ním Čertovo jezero
Hotel Slávie

Den 3., našlapáno 20 km, nastoupáno 546 m
Teprve půl sedmé a já už nemůžu spát, snídaně je až v osm, co budu dělat? ha, zavolám operátorovi a pořeším ten mobilní NET sláva, už to jede, a z Německa se valí déšť snídaně bohatá, Slávie si napravuje pověst po hodině chůze začíná pršet, dnes už to bez pláštěnky nepůjde super, je natolik objemná, že si můžu na zádech nechat krosnu a nemusím spoléhat na její obsah zabalený do igelitek jezero Laka, pěkné, obědvám a dnes mi MANA s vánočkou chutná - udělal jsem ji znatelně hustší, sotva teče, ale o to je lepší, takhle si ji budu dělat objevuje se další sníh ... začíná být všude a na cestě jsou ho ještě desítky cm ... přestávám se z něj radovat půl čtvrté a já už jsem v Prášilech penzion Škarda je zavřený, ale majitel na drátě prý pošle svoji spojku platím 500Kč i se snídaní, ubytování pěkné, v domě je zima, ale zatopí mi po dobré večeři v hostinci u Michala se vracím a hádám, že lehce teplé topení mi asi pokoj nevytopí i stalo se, jak prorokoval, dvě deky to jistí, mimo postel klepu kosu, ale pořád příjemnější, než tropy

Jezero Laka
Tady bych uvítal i ty blbé běžky
Zklamalo mě, že nešly otáčet stránky
Penzion Škarda

Den 4., našlapáno 18 km, nastoupáno 447 m
Snídaně teda bída, rohlíky hnusné, a proč se mnou ten starý pán sedí v jídelně, když nejí a jen tak kouká? počasí vypadá nadějně, vzhůru k Poledníku že já se podíval do mapy až po kilometrovém stoupání, vždyť jdu úplně jinudy! no nic, Prášilské jezero neuvidím, když nic jiného, jde ta moje špatná cesta přímo k Poledníku rozhledna samozřejmě zavřená, ale nikde ani živáčka, nesmutním tedy začíná předlouhé klesání do Modravy ... že by zase snížek na cestě? blbej mokrej sníh, jdu po něm už stovky metrů, dnes už se bořím, cítím mokro v botách v Modravě to nějak žije, ubytování Dřevák vypadá nově a mělo by být levné, zkusím 295Kč za noc? beru, pokoj prostý, leč vyhovující, sociálka na chodbě, ale náleží jen mému pokoji udělalo se azuro, jdu se projít do vesnice restaurace Arnika je zavřená, sakra, a já si chtěl na zítra domluvit snídani, mířím do U všech kukaček na véču

Rozhledna Poledník
Fotopoint poprvé
Výhled z hajzlu v ubytování Dřevák - nikdy nezapomeneme

Den 5., našlapáno 24 km, nastoupáno 443 m
K snídani malá sušenka s banánem, no co, nemusím furt žrát jak prokoplej před odchodem začíná poprchávat, dnes to hlásí na celý den nekecali, a horší se to vyhlídka na pramen Vltavy - vždyť tu není nic vidět! samotný pramen nic zajímavého, ale alespoň není vyschlý, jako loni na podzim pramen Labe cesta do Polky mezi lesy a lukami tuze hezká je, škoda, že furt prší penzion Polka, jediné ubytování široko daleko, snad mě vezmou ubytování není problém, ale je neděle, nebyl jsem očekáván a možná se pro mě nenajde žádné jídlo ... nezájem, hlavně, že už budu v suchu 550Kč, pokoj moc pěkný, nakonec bude teplá večeře i snídaně, jupí po večeři následuje 2h kulturní program pro mě a jediný další ubytovaný páreček o cestě pana domácího do Santiaga de Compostela

Fotopoint podruhé - zachycen největší marast putování
Pramen Vltavy
Kousek před Polkou
Penzion Polka

Den 6., našlapáno 20 km, nastoupáno 664 m
Snídaně mňamózní, domácí chleba, včera večer pečený, povedený sakra, leje jak z konve cože? domácí jede teď ráno do Kubovy Hutě? a vezme mě? paráda! jsem tam, cíl je jasný, najít takhle po ránu bydlení, odlehčit maximálně krosnu a vyrazit na Boubín penzion Pek - o jednoho člověka nemáte zájem? no jak myslíte U Zdichynců - tváří je rozmrzele, ale prý když nic neseženu, můžu přijít penzion Pod Boubínem - rekonstruujeme, smůla Hotel Kuba - s recepční si padáme do oka, klábosíme při čekání na pokoj, zůstávám 610Kč s večeří, snídaní a bazénem ... neberte to - pokoj sice už něco pamatuje, ale ujde přestává pršet, čas vyrazit do Boubína stoupání prudké, leč poměrně krátké, zanedlouho stojím pod rozhlednou ha, je otevřená, pro mlhu beztak nic neuvidím, ale kdo by odolal procházím boubínským pralesem, od běžného lesa se zas tolik neliší, jen těch tlejících stromů je tu trochu víc velkým okruhem po jedné z vrstevnic kolem kopce se vracím do vesnice do večeře daleko, zkusím ten bazén, beztak to bude nějaká větší vana ale podívejme se, ono se tam dá i plavat ... a mám ho jen pro sebe hlavní jídlo na večeři nic moc, polévka to zachraňuje

Tímto schodištěm začíná Boubín
Boubínská vyhlídka stála ten den za to
Boubínské jezírko
Prales
Bazén v hotelu Kuba
Pokoj tamtéž

Den 7., našlapáno 31 km, nastoupáno 585 m
Bufet k snídani, tak to mám rád, přijímám nadbytečné množství kalorií první ráno, kdy svítí slunce - to se bude hodit, pláštěnka se včera začala rozpadat dnes mě po cestě nečeká nic extra zajímavého, ale mně stačí i ten klid a příroda ... a že neprší Strážný je nezvykle pěkná vesnice ... než člověk doputuje k blízkosti hlavní silnice s trhovci a bordely konečně ve Stožci, dnes to bylo dlouhé, zkusím penzion U Mauritzů 750Kč? stavení je plné dětí na škole v přírodě a dnes večer mají navíc diskotéku? no dobře, když je v ceně večeře i snídaně ubytování pěkné, už se těším na véču polévka slaná, rizoto poněkud bahnité a bez chuti, zákusek takový nějaký okoralý, okurkový salát raději ne ... no teda moc jste se nevycajchnovali půl jedenácté, smradi konečně přestali řvát a rámusit


Památník Železné opony v Novém Údolí
Penzion U Mauritzů

Den 8., našlapáno 25 km, nastoupáno 337 m
Snídaně mi šmakuje jen o trochu víc, než večeře, už abych byl na cestě - do dnešního cíle se obzvláště těším poprvé střetávám Schwarzenberský plavební kanál po kilometru ho opouštím, následuje dlouhé stoupání k Plešnému jezeru pěkné, asi nejhezčí z těch, která jsem na Šumavě navštívil ... ideální čas na tekutý obídek od Plešného už jen klesám v 16h jsem v Nové Peci, penzion Alma vypadá nějak prázdně a taky že je, ale prý mě ubytují a i snídani udělají ... v koupelně to nějak divně smrdí, ale jinak pokoj OK, za 450Kč dobrý vyrážím k vodě na stará místa - jezdil jsem sem v dětství na rybářské tábory, tak si to musím všechno projít je nádherně, na našem oblíbeném nudlovitém výběžku, kde vždy chytala půlka tábora, sedám do trávy a dobrou půlhodinu užívám naprostého klídku ... tam bych mohl za takových podmínek sedět každý den no nic, nemůžu tady zůstat věčně, vracím se zpět do vesnice a zalézám do hotelu Marlin na večeři štiku mi pingl nenápadně rozmluví a doporučuje candáta ale jo, dobrej byl, ještě si dám po té zdravé večeři nezdravou palačinku a vracím se do Almy

Schwarzkanál - horní portál tunelu
Plešné jezero
Fotopoint potřetí
Vpravo se poprvé objevuje Lipno
Naše staré rybářské stanoviště - nejlepší místo z celého pochodu
Penzion Alma

Den 9., našlapáno 32 km, nastoupáno 487 m
Snídaně bohatá a chutná, až sem někdy zase pojedu na ryby, vím, kde se ubytovat dnes by to mělo být dlouhé, ale víceméně po rovině v sámošce kupuji pečivo k večeři - bude třeba vykompenzovat předpokládanou cenu ubytka za hodinu jsem u kanálu, čeká mě podél něj dobrých 20 km není ta cesta mírně do kopce? GPS logger mi dává za pravdu, přitom kanál je podél pořád ve stejné výšce a voda teče mým směrem ... to byli borci ti stavitelé kanál je místy zrekonstruován, místy se rozpadá a někde je to vyloženě obyčejný hliněný příkop ... v Rakousku to bude určitě lepší a jeho stav jako za starých časů jáj Rakušáci, vy ignoranti, to jste nemohli dát do kupy alespoň nějakou část kanálu?! vždyť z něj po celé délce zbyl akorát více či méně zarostlý příkop bez vody ... už abych byl zase u nás dnes je vskutku nepěkné teplo, začínají se mi pařit chodidla opouštím kanál a stoupám ke Svatému Tomáši co mě to pořád škrábe a pálí zespodu na noze za prsty? né, první puchýř v hogo fogo hotelu Svatý Tomáš chtějí vážně 1200Kč za noc, co nadělám, do Přední Výtoně už se mi vážně nechce no ubytování je to vskutku pěkné, hlavně koupelna velká jako samotný pokoj, ale wifi jde/nejde a nemám tu ani mobilní signál cpu rohlíky s pár přílohami, které jsem si odnesl z předchozích snídaní obloha je jasná, zítra bude úplněk, takže toho využívám a po setmění jdu na blízký Vítkův Hrádek ● moc toho nevidím, ale kdy se člověk projde lesem na plného svitu Luny ... navíc na kopci chytám signál a můžu na NET


Kostel sv. Tomáše
Hotel Svatý Tomáš

Den 10., našlapáno 22 km, nastoupáno 468 m
Ranní bufet za ty prachy žádný zázrak, ale vajíčka mi kuchtík umíchal dobrá čeká mě poslední, nepříliš dlouhá, etapa ... nebýt toho zatraceně bolestivého puchýře, šlo by se věru příjemně do Výtoně jen klesám, poté naposledy stoupám do lesů prudce klesám z Medvědí hory a jsem na hrázi Lipna procházím Lipno nad Vltavou, všude samé apartmány, hotelů poskrovnu první ještě nezahájil sezonu, druhý v mapě zobrazený v realitě vůbec není, ve třetím chtějí 1400Kč přicházím k jedné z posledních vytipovaných možností, hotelu Slunečná louka recepční mě chvíli napíná, prý mají plno, ale naštěstí to dopadá - 790Kč, se snídaní, ubytování asi druhé nejlepší po sv. Tomáši příliš se nezdržuji a mířím ke zdejší lesní atrakci, která je hned nad sjezdovkou, vedle které hotel stojí po půl hodině začínám stoupat Stezkou korunami stromů fajn procházka nahoru, povedená vyhlídka, tobogán poněkud drncavý náhodou si všímám půjčovny terénních koloběžek, to jsem si chtěl už nějakou dobu vyzkoušet, navíc nemusím dolů pěšky cesta dolů se klikatí po vrstevnicích kopce, vede po nudné asfaltce, což ovšem člověku nezabrání vlítnout do lesa předávám kolobrndu na parkovišti pod sjezdovkou ... nebylo to nezábavné, o koloběžce jsem uvažoval už loni v létě, když jsem nemohl šlapat na uni usedám k večeři v hotelové restauraci a těším se, jak si dám nějaké ty knedlíky oni je vůbec nenabízejí! znechuceně objednávám pizzu, kterou už jsem neměl ani nepamatuju sakra, ta je velká .. a dobrá ... žeru ji skoro hodinu, mám dost před spaním hledám navazující spoje a plánuji co nejefektivnější cestu do Prahy

Lipno kousek nad hrází
Vyústění stezky korunami stromů

Pohled na Lipno z vrcholu stezky
Nemůže chybět čtvercová fotka žrádla
Hotel Slunečná Louka

Den 11.
Ráno si užívám nejlepší bufet celého putování, získávám energetické množství, jak se později ukazuje, na celý den opouštím hotel necelou hodinu před odjezdem vlaku, pomalu podél pobřeží se vracím k hrázi dozvídám se o výluce, do Rybníka se pojede starým smradlavým BUSem z Rybníka do Budějovic už fištím prázdným moderním vlakem mám skoro hodinu, trochu se courám Budějovicema 5 minut před odjezdem BUSu do Prahy běhám kolem toho jejich baráku, kde má být údajně autobusák a marně hledám nějaké autobusy jo oni jsou na střeše! je toto možné toto!? celou cestu je mi špatně od žaludku, ty houpavé žluté autobusy mi nějak nesvědčí přicházím domů, lehčí o 8677Kč, mise splněna

Záznam trasy - 9 etap, 224 km

A já myslel, že když to napíšu takhle v bodech, bude to stručné a krátké, no nic. Každopádně hlavní cíl - přejít celou Šumavu ... 224 měřených km - byl splněn, což je základ. Navíc jsem si to maximálně užil, což nebylo dopředu zdaleka jisté. Když jsem v září 2014 pochodoval v oblasti Lužických a Jizerských hor, měl jsem po 5 dnech napuchlé kotníky, jak kdybych šlápl do vosího hnízda. Loni na podzim v Krkonoších jsem 7. den už měl dost, chodila citelně bolela. Nyní mě čekalo 9 dní pochodu v kuse, s krosnou s veškerou výbavou na zádech (ta mě občas, v oblasti mezi lopatkami, bolela, ale celkově to šlo ... podařil se mi i výběr toho nejnutnějšího, nakonec jsem vůbec nevyužil akorát kraťasy, funkční triko s dlouhým rukávem, x-té náhradní ponožky a powerbanku) a jedním párem nových bot. Mé pořádné pohory jsem si nevzal ze dvou důvodů - nemůžu v nich chodit každý den, protože tlačí určitým způsobem zezadu na patu (ta zadní stěna je nějaká moc tvrdá) a po pár dnech ta celá oblast (či spíše kost samotná) začne nepříjemně bolet, a v rámci maximální úspory hmotnosti nákladu jsem si je kvůli značné váze ani náhodou nemohl přibalit jako náhradní na střídačku. Koupil jsem proto asi týden před začátkem (jednak jsem to klasicky odkládal, druhak jsem vyrazil neplánovaně dřív) v Deichmannu TENTO model. Měl jsem v plánu koupit něco rádoby vhodnějšího na takový podnik, ale v těchto nic moc vypadajících botách se mi již v prodejně šlo tak pohodlně, že jsem je nemohl nevzít. A dobře jsem udělal - po výpravě vypadají jako nové. Člověk by to bral jako samozřejmost, jenže když to srovnám s modelem od McKINLEY, který jsem si koupil za stejnou cenu loni, u kterého mi po cca 50 km praskla podrážka (a to samé se stalo u dalšího páru, který jsem dostal v rámci reklamace) a propadla se taková ta mřížka mezi podrážkou a vložkou (což je při mé lehké váze neomluvitelné), je to příjemné překvapení. Navíc ani v těch deštivých dnech jsem neměl mokré nohy, jen navlhlé, což bych vážně nečekal. Po návratu jsem se v oblasti chodidel cítil téměř jako před odjezdem z čehož plyne, že jsou to, pro obyčejného turistu jako jsem já, zkrátka super boty.

Narozdíl od Krkonoš, kde nebyl problém se kolem poledne někde najíst, bylo nutné vyřešit, jak to budu dělat v Šumavských kopcích, kde na turistických trasách podél hranic na kus žvance nenarazíte. Navíc v mnoha místech si ani ráno nic nekoupíte na cestu. I vzpomněl jsem si na TENTO produkt a vyhodnotil ho jako ideální řešení mého problému - navíc jsem byl zvědav, jak to chutná a tak. Objednal jsem jedno balení, vykoumal, jak a v čem to budu skladovat/připravovat a vzal s sebou 3 pytlíky/9 dávek, což mi akorát vycházelo na plánovaných 9 etap. Jak jsem byl s MANOU spokojen podrobně popíšu v samostatném článku.

Celou trasu jsem měl zase dopředu naplánovanou a v bodech uloženou v aplikaci Mapy.cz v mobilu, takže jsem se zbytečně nezdržoval a cesta pěkně odsýpala. V každé vesnici jsem měl dopředu vytipovaných pár stavení a na místě klepal na vrátka či případně volal, když nikdo nevylézal. Až na tu Železnou Rudu, kde jsem se opravdu necítil příjemně, to bylo všude OK. Počasí mi vyšlo, až na dva propršené dny, takřka ideálně - bylo chladno, obvykle mezi deseti a patnácti stupni, což mi vyhovuje. A hlavně, v tomto období je turismus na minimu - skončila zimní sezona, lidi odpočívají a čekají na oteplení, aby vyrazili na kola apod., takže jsem obvykle v průběhu celého dne nenarazil na jediného člověka, včetně turistických cílů jakou jsou všemožné rozhledny, jezera atd. A asi dva dny po mém návratu přišel na Šumavu ten sněhový blázinec, takže i z tohoto pohledu to byl mimořádně šťastný termín. Původně měla tato výprava proběhnout na podzim, ale řekl jsem si, proč tak dlouho čekat a uskutečnil ji takhle na jaře. Na podzim bych rád udělal další. Kde, čert ví...

Na závěr nemůže opět chybět "POV" video z cesty:



3 komentáře:

Tommy řekl(a)...

Hustý. Ležím ve stanu přecpanej mou skvělou večeří, venku chčije a čtu o hotelech a jídlu v prášku. Některý místa poznávám z Cesty. Jinak supr výkon, smrk..., totiž smekám :)

flycross řekl(a)...

Jestli tou skvelou veceri mas na mysli neco ala pomeranc namaceny do rozvarene cokolady, tak to uz radeji to jidlo v prasku :-D
Nj, i ja dokazu obcas neco malo predvest...
Koukam, ze co nevidet dosahnes Danska - snad budes odmenen nekostkovanymi cestami a nevetrnym pocasim:)

Tommy řekl(a)...

Ne ne, tentokrát jsem udělal velkej nákup. Ale měl sis vzít spacáček a aspoň dělat divadlo jako já :D No, s těma kostkama nevím, ale Dánsko je větrná země. Stromy tam rostou šikmo. Tady furt lije, nechce se mi zase jet v dešti...